Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 3. února 2023 Blažej

Návrat do českého prostředí - už je to rok!

21. 11. 2022 17:42:53
Po dlouhých 10 letech v Číně jsme se loni přestěhovali zpět do ČR a manželovi se u nás moc líbí. Ze začátku to byl tak trochu šok pro nás oba a i já jsem si musela na některé věci zvykat. Co je třeba v obou zemích trochu jinak?

Během života v Šanghaji jsem psala osobní blog, psala jsem si zprávy s přáteli a byla v kontaktu s rodiči, ale i tak jsem z českého kulturního prostředí prostě vypadla. První rok na škole jsem žila hlavně v angličtině, protože jsem měla kolem sebe zahraniční studenty, se kterými jsme nastoupili na jazykové studium. Většina ale po roce odjela a já nastoupila na čínský magisterský obor - všechno v čínštině. Od té doby jsem byla téměř stoprocentně v čínském prostředí a i mluvená angličtina se mi začala zhoršovat. O francouzštině nemluvě. Na škole byla spousta rodilých mluvčích - z afrických zemí. Jenže většina byli muži, kteří si každou konverzaci vykládali po svém a byli až moc přátelští, a tak jsem francouzštinu prostě vzdala. Navíc, čínština mi dávala zabrat dostatečně. S manželem mluvíme většinou čínsky. Na škole, kde jsem poslední roky učila, jsem většinu času používala hlavně čínštinu, protože děti kolikrát neuměly anglicky říct ani, že potřebují na záchod. Svědomitě jsem vedla hodiny v angličtině, jak se po mně vyžadovalo, ale pro udržení disciplíny a klidných nervů byla čínština stěžejní. Po práci jsem potom šla cvičit do klubu v centru města, kde se shromažďují hlavně cizinci, a najednou jsem musela přeladit na angličtinu. Musím říct, že když nejsem v kontaktu s cizinci často, tak s komunikací mimo čínštinu mám prvních pár minut docela problémy. Jazyk sám o sobě není problém a rozumím výborně. Když se mám ale vyjádřit, jako první mi v hlavě naskočí čínský styl odpovědi a čínská struktura věty. Číňané rádi odpovídají jedno až dvouslovně a konec. Čekají potom na doplňující otázky. To mě někdy při rozhovoru s manželem vytáčí doběla:

“Máš už naplánovaný zítřek?” -> Mám.
“A co teda budeš dělat?” -> Půjdu cvičit.

“Můžeš mi rovnou říct, kam v kolik a co?” Manžel vycítí moji netrpělivost a nutnost dodat jasnou a vyčerpávající odpověď ho trochu uvede do rozpaků, nicméně předloží plán dne.

“Já myslela, že zítra ještě učíš.” -> Dyť jo, v úterky učím. Jako věc samozřejmou to samozřejmě ve výčtu neuvedl.

Abyste si nemysleli, že jsem nějaká stíhačka. Na některé své tréninky chce, abych chodila s ním, takže si plánuji den na základě toho jeho - co všechno musím přihodit do batohu, jak velkou svačinu, jestli budu spát doma nebo na koleji a podobně.

Musím se přiznat, že jsem doma v Čechách na některé otázky v začátku reagovala podobně, než jsem si uvědomila, že my takhle nemluvíme a jsme daleko sdílnější. Alespoň mezi přáteli a blízkými.

Struktura věty je jiná, používají se jiná slovní spojení. Někdy mi chvíli trvalo, než jsem ze sebe vysoukala českou větu, občas jsem se zadrhla. Jindy jsem tak moc přemýšlela, že jsem si musela pomoct i zavřením očí, abych se soustředila. Slova, která jsem nenacházela, jsem vysvětlila opisem. No, asi jsem vypadala jako retard.

Běžně jsem z češtiny plynule přešla do čínštiny a zpátky a někdy mi to ani nedošlo. To mi pak mamka řekla, že jí to budu muset říct ještě jednou, že z toho pochopila necelou půlku. Manžel mi občas ráno vypráví, že to šmodrchám dohromady i ve spaní. Něco vykřiknu čínsky a pak mumlám česky nebo v jinak nespecifikovaném jazyce.

Dalším specifikem čínštiny jsou všemožné zvuky, které mají ale jasný význam. Stejná slabika ale v jiném tóně nese úplně jinou emoci. 欸 ei v prvním tónu volá po pozornosti. Druhým tónem vyjadřujeme překvapení, třetím tónem nesouhlas, čtvrtým přitakáváme. Často takové věci přidávám do češtiny. Mým oblíbeným je 哎呦 aiyou, to třeba když se mi něco nepovede, něco mě překvapí.

Všechno je to ale o zvyku a frekvenci používání. Pokud jste často mezi lidmi, kteří používají různé jazyky, po nějaké době budete mezi danými strukturami přecházet plynule a nebude vám to dělat velké potíže. Manžel nemá problém dávat instrukce taxíkáři v šanghajštině, do telefonu s maminkou mluvit jejich místním dialektem a mně zároveň odpovídat standardní čínštinou. Je to samozřejmě jednodušší než angličtina-čínština-čeština, ale ani to není legrace.

Jak češtinu vidí manžel Číňan?

Lukáš rozhodně nepatří mezi pilné studenty, ve škole víc nebyl, než byl. Jeho odpor ke studiu spíš vycházel ze systému na škole a přístupu učitelů, který se mu nelíbil. Vždy když byla potřeba, dokázal se všechno rychle naučit a prošel všemi testy. Má opravdu sloní paměť, a to dokonce i tu dlouhodobou. Našrotit se slovíčka pro něj není žádný problém. Některá si připodobňuje k čínštině. 起不来 (qǐ bù lái - nelze vstát) mu zní podobně jako naše “cibule”, 哈士奇 (hàshiqí - pes husky) zase jako “hasiči”, tak si to podle toho pamatuje. Problém mu dělají dlouhá slova, kde občas přehazuje písmenka. Časování základních sloves si už dobře osvojil, teď nás ale čeká skloňování podstatných jmen a osobních zájmen, to bude asi oříšek. Čestina má vysoké nároky na trpělivost a odhodlanost. Angličtinu i španělštinu se učil rád, ale s češtinou často chtěl už seknout.

Přechody

V centru Šanghaje jsou lidé většinou vychovaní, navíc jsou tam kamery a někdy i policisté, takže se poslušně čeká na zelenou. Řidiči už dokonce i dávají přednost chodcům na přechodech, to předtím nebývalo. Na předměstích a nebo večer, to už je něco jiného. Chodci se vrhají do silnic, ať už svítí jakákoliv barva. Hlavně na skútru si většina jezdí, jak se jim za chce. Na červenou, v protisměru, na chodníku, přednost má ten rychlejší a oprsklejší... Nejotrlejší jsou zejména starší paní a pánové. Pro ty jakoby žádná pravidla neexistovala. Na to, že musím čekat na zelenou a dodržovat všechna pravidla, jsem si doma musela chvíli zvykat.

Neochota v obchodech

Ne že by všichni prodejci a dodavatelé služeb v Šanghaji byli nadmíru uctiví a snesli zákazníkovi modré z nebe, ale rozdíly jsou opravdu znát a kolikrát v Čechách velmi rychle ztrácím trpělivost. Stávalo se mi, že jsem přišla do obchodu a nikdo si mě nevšiml. Na něco jsem se zeptala a slečna mi rovnou odsekla, že tohle teda neví. V některých obchodech jsem měla pocit, že je tam až otravuju a nikdo nic neví. Prodavačky-cizinky mi často nerozuměly a nebo mi řekly, že jsou tam nové a neví. Na druhou stranu musím říct, že za ten rok, co jsem tady, vnímám velký posun v přístupu k zákazníkům. Možná že je to všehno jenom můj dojem, nevím. V Šanghaji jste vešli do obchodu, všichni vás pozdravili a hned k vám došla jedna prodavačka a ptala se vás, co hledáte, s čím potřebujete pomoct. Potom mi ale často chodila za zadkem a doporučovala všechno možné, to mi hodně vadilo a snažila jsem se jí zbavit. Vím, že je to ode mě docela hrubé, ale já si chci obchod prozkoumat v klidu sama. Jakmile se jí ale na něco zeptáte, dostanete vyčerpávající odpověď, ze které je jasné, že věci opravdu rozumí. Když něco neví, vytáhne prostě telefon a najde vám to. Když jsem šla na nehty, hned příšla paní, která mi sundala kabát, pověsila ho, přinesla šálek čaje, drobné občerstvení a zeptala se mě, jak se dnes mám. Zákazníky si tam hýčkají a vy si můžete říct bez ostychu o spoustu věcí. Nabít si u nich telefon, zajít si u nich na soukromé WC, když to veřejné je daleko, u někoho si můžete i bezplatně nabít skútr, malé věci jako dofouknutí gum a podobně dělají zadarmo. Asi je to tím, že je tam velká konkurence a Číňané se neostýchají na internetu sdílet svoje zkušenosti a přímo na stránkách daného podniku vypsat svou frustraci z návštěvy, pokud nebyla podle jejich představ. Většinou na to podniky reagují srdceryvnou omluvou a někdy i nějakými službami zdarma, aby to nespokojenému zákazníkovi vynahradili. Když jsme v donášce jídla z jedné restaurace objevili místo plné mísy masa jen pár mrňavých kousků, vyfotili jsme to a vystavili na jejich stránky. Sypali si popel na hlavu a obratem nám zdarma pokrm znovu dodali. Samozřejmě je i tam spousta podvodníků a otrlých švindlířů, ale to se většinou už pozná.

Dlouhé čekání v restauracích

Manžel se už naučil, že nemůže do české restaurace chodit hladový. To by asi dlouho nevydržel. Rychlost donášky na stůl je určitě dána způsobem přípravy, počtem personálu v restauraci, vytížeností a tak. Čína je většinou prostě za pár minut. Hodí to všechno do velké pánve a za chvíli hotovo. Alespoň několik chodů dostaneme na stůl do asi deseti minut. Pokud v Číně na první talíř čekáme delší dobu, manžel začíná být nervózní. Po dalších minutách už se začíná ptát a říká mi, že jestli to nedonesou do pěti minut, tak se zvedáme a odcházíme. V jedné známé restauraci vám při usazování dají na stůl přesýpací hodiny. U nich platí, že pokud dojde čas a vy nemáte na stole všechny chody, tak buď ty zbývající máte zadarmo a nebo dostanete slevu. Tu jsme zatím nikdy nedostali, vždycky to stihli. Manžel je také zvyklý zavolat si číšníka hlasitým “číšníkuuuuu”, vyptávat se na to, jak se jídlo připravuje, co v tom je, ptá se na doporučení, co líp chutná a někdy si řekne o změnu receptu, když mu to nevyhovuje. Pokud to nemají dopředu připravené, tak nemají problém to upravit podle vašeho přání.

Zákaz jídla a pití v obchodech a restaurací

Doma jsem vždycky čekala před obchodem, než jsem dojedla rohlík nebo dolízala zmrzlinu, abych mohla dovnitř. V Šanghaji? Tam to nikdo v obchodech neřeší. Až na vyjímky si i do restaurací můžete přinést vlastní jídlo a pití z jiných obchodů. Jsme třeba v restauraci na knedlíčkách a doneseme si zvenku ještě kuřecí křidýlka a mléčný čaj. To tam neprodávají a nikdo to neřeší. Zástupci starších generací často obsazují kavárny, aniž by si tam něco koupili a je jim jedno, že už tam není místo na sezení pro ostatní. Prostě si přijdou do klimatizované místnosti se židlemi odpočinout. Neviděla jsem, že by je personál vyháhěl. Známé jsou fotky třeba z Ikei, jak tam Číňané pospávají v křeslech. Manžel má ale tu slušnost, že když už někam přijde, tak si u nich něco objedná. Pokud se tam třeba jenom neschováváme před deštěm, a to se dá pochopit.

Přístup k internetu všude nebo dostupná data

Občas dojedeme na náš nešvar, že si ne vždy všechno připravíme dopředu. V Šanghaji se dnem prostě prolouvá od minuty k minutě. Data máme levná, a tak není problém si přes telefon dohledat, jak se kam dostaneme metrem, zapnout si navigaci a řídit se podle ní až do místa určení. Kopírovací centra jsou na každém rohu a za pár minut máte všechny potřebné dokumenty okopírované, oskenované a na vašem emailu, a to za pár kaček. V malých místních obchůdcích se dá najít téměř všechno za hubičku. Zapomněli jste si deštník, buď zajdete do sámošky na rohu a za 30 Kč si ho tam pořídíte a nebo zajdete k improvizovanému stánku na ulici, kde zrovna deštníky prodávají. Oni si dopředu nastudují počasí a ve správnou chvíli se objeví na frekventovaných místech. S nimi se často i smlouvá cena. Dochází vám baterka na mobilu? Žádný problém. I na předměstí se většinou do deseti minut dá najít automat na powerbanky, které si můžete za malý poplatek půjčit. Vrátit je někdy bývá trochu problém, ale důležité je, že telefon je zachráněný. Nestíháte? Sdílená kola různých značek jsou až na pár odlehlých předměstí doslova všude, za asi 30 minut jízdy zaplatíte 5 Kč a odložit ho můžete téměř kamkoliv. Hodně z věcí, které jsme viděli v Číně se začínají pomalu objevovat i u nás.

WC zdarma

Manžel vzpomínal, že i v Šanghaji bývaly záchodky zpoplatněné. Lidé se proti tomu vzbouřili s tím, že je to základní lidská potřeba. Teď jsou tedy nejen zdarma, ale ve větších městech je najdete téměř na každém rohu. Bývají čisté, plně vybavené a zadarmo. Navíc jsou v aplikaci značené na mapě. WC je samozřejmě v každém nákupáku a zdarma jsou i v kavárnách a restauracích. Ovšem není tady povinnost, aby třeba kavárna WC měla, tak je potřeba si to zjistit dopředu, pokud víte, že vás něco tlačí. :-) Buď vás nasměrují na nejbližší v okolí, a nebo dovolí použít jejich soukromý. Ty už jsou ale všelijaké.

Autor: Kateřina Krumpálová | pondělí 21.11.2022 17:42 | karma článku: 37.70 | přečteno: 3576x

Další články blogera

Kateřina Krumpálová

Telefonát s Taiwanem

Už začátkem nového roku, před oficiálním nástupem nového prezidenta do funkce, máme hned o čem mluvit. Co může přinést jeden telefonát s Taiwanem?

1.2.2023 v 16:57 | Karma článku: 36.51 | Přečteno: 2706 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Bez filtru ani fotku!

Kruhy pod očima, vrásky, málo vlasů, tloušťka... pro zkrášlovací aplikace není nic problém. Moje čínské kamarádky se bez nejrůznějších filtrů odmítaly fotit a nad následnou úpravou kolikrát strávily i několik hodin.

9.1.2023 v 18:11 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 478 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Strasti v Číně: tlustá moc i málo

V Číně, zejména na jihu, bývá velký problém sehnat oblečení ve větších velikostech, než je M. Přitom M je spíš naším S. Kalhoty jsem si v Šanghaji většinou neměla šanci pořídit. Kult štíhlosti frčí všude.

7.1.2023 v 15:28 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 4727 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Jak moc je anketa Sportovec roku opravdu objektivní?

Letošní výsledky ankety Sportovce roku už jsme měli možnost si prostudovat, v mnoha komunitách určitě vyvolaly vášnivé diskuze, a ani v MMA tomu není jinak.

1.1.2023 v 23:52 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 640 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Turner

Víte, co je největší povolební hloupostí? Zabývat se tím, jak by volili ti, co nevolili!

Ani „Ten, jehož jméno se nevyslovuje“ si netroufl tvrdit, že všichni, co nevolili, by volili jeho. Ne tak někteří mudrlanti. V tomto směru lze jen automaticky počítat s tím, že nevoliči by volili stejně jako voliči. S ničím jiným.

2.2.2023 v 22:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

Karel Trčálek

Špatné divadlo, které se v Česku hraje 3

Poprvé od podvodné revoluce vedené polistopadovým kartelem v čele s Klausem a Zemanem bylo nekompromisně oficiálně definováno Dobro, přičemž mimo hrstku slušných, leč zmanipulovaných voličů volili Pavla především extrémní fanatici

2.2.2023 v 15:21 | Karma článku: 17.00 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jan Klar

Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2

Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.

2.2.2023 v 11:55 | Karma článku: 34.28 | Přečteno: 878 | Diskuse

Jiří Turner

„Pane generále, během mé služby se nic zvláštního nestalo!“

„Ale stane se! Ale stane se a vám z toho, pane kancléři, veselo nebude!“ Postupně začíná „předávání směny“ na Pražském hradě, a my se můžeme těšit na situace hodné pera humoristy. Dost možná to však bude spíše tragikomické.

2.2.2023 v 9:41 | Karma článku: 33.53 | Přečteno: 2848 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Hloupý Honza

Přišel opět jeho čas. Dobro zvítězilo, radujme se. Tak nám to říkají v televizi a nahoře na hradě se radují. Přichází nový hradní pán.

2.2.2023 v 9:06 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 512 | Diskuse
Počet článků 200 Celková karma 26.50 Průměrná čtenost 1501

V Číně žiji a pracuji již devátým rokem, ale tato země mě nepřestává překvapovat. Postupně se s vámi podělím o zážitky a poznatky ze všedního života, sportu, vzdělávacího systému a ze společnosti.

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice. Podle syna měl mrtvici

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Zemřela herečka Annie Werschingová, královna Borgů i Tess z The Last of Us

V pouhých pětačtyřiceti letech zemřela americká herečka Annie Werschingová. Televizní diváci ji znali jako agentku...

Jágrova expřítelkyně Kopřivová přiznala krizi: Nevím, co bude dál

Ještě nedávno prožívala bývalá modelka Veronika Kopřivová (31) s manželem Miroslavem Dubovickým (31) a jejich roční...