Pátek 2. prosince 2022, svátek má Blanka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 2. prosince 2022 Blanka

Malý výlet do Polska

3. 10. 2022 16:04:03
Větší část našeho prvního výletu do Polska nám sice propršelo, i tak se nám tam ale líbilo a určitě plánujeme v objevování pokračovat.

Rozhodli jsme se prozkoumat trochu sever naší země, kde jsme ještě nikdy nebyli, a protože jsme plánovali cestovat s pejsky, vybrali jsme si Krkonoše a okolí. Už dlouho jsme nikam necestovali, takže ceny ubytování docela překvapily. Původně nás mělo být víc, plánovali jsme si pronajmout celou chatu, ale nakonec jsme se rozhoupali jen tři, dva psi a jedno miminko. Jako nejschůdnější alternativu jsem našla menší byt v polském městě Jelení Hora, které leží nedaleko našich hranic. Z Prahy je to jen 168 km, takže jsme tam dorazili za chvíli. Městečko se stalo výchozím bodem našich výletů a inspiraci jsem našla na tomto blogu: https://www.mywanderlust.pl/visit-jelenia-gora-poland/ Kami místo nazývá Perlou dolnoslezska a musím říct, že ač celkem malé a trochu roztahané, rozhodně za návštěvu stojí!

Ubytovali jsme se v domě ve starém centru, hned vedle Wojanowské věže a brány. Byt měl mít oddělenou ložnici od obývacího pokoje spojeného s kuchyní. Každý asi slovo “oddělenou” chápe jinak. Na postel v “ložnici” sice z gauče nebylo vidět, protože nás opravdu oddělovala slaboučká zeď, ale už nějak zapomněli na dveře. Oddělené tak spíš pro pocit. To nám bylo houby platné, protože jsme potřebovali na spánek trochu odstup. Někteří členové výpravy totiž v noci neúnavně pílí dříví, jiní se budí brekem buď kvůli prdíkům, hladu, nočním můrám a kdo ví, kvůli čemu ještě. Do toho samozřejmě pejsci, kteří v cizím prostředí bafají daleko častěji než normálně. K tomu hned pod okny restaurace, která se ukázala být spíše barem, protože ve všední dny zavírala ve 22 hodin, o víkendu až po půlnoci, a hlavně si tam pouštěli hlasitou hudbu, že nám až drnčely ty papírové zdi. Občas kolem prošli vyřvávající opilci... No, nebyla to dobrá volba. Navíc ještě několik hodin po našem příjezdu stále netekla voda. Prý nějaká havárie v celém domě. Jinak byl byt moc pěkný a opravdu čistý, hostitel nám připravil láhev vína, vody a čokoládové bonbony. Byt vypadal hodně podobně jako ty, ve kterých jsme s manželem bydleli v Poznani. Podobně barevně laděné, stejné vybavení kuchyně, i kachlíky byly totožné. Tak nevím, vypadá to, jakoby se hostitelé při zařizování bytů k pronájmu řídili nějakou standardní šablonou.

Jelení Hora má přes 77 000 obyvatel, leží v Dolnoslezském vojvodství a podle legendy jej dal založit Boleslav III. Křivoústý v roce 1108. Jinak se ale první zmínka o městečku objevuje až v roce 1281 a mluví se o ní jako o Hyrzberc (Hiršperk). Historii jsem si moc důkladně nestudovala, spíš jsme vyšli do ulic obdivovat historické domy kolem náměstí, pozůstatky hradeb, krásné staré vilky v okolních čtvrtích, kostely a kapličky. Centrum je sice maličké, ale rozhodně bylo na co se dívat. Za procházku rozhodně stojí lázeňská čtvrť Slezské Teplice se Schaffgotschským zámkem. V neděli jsme si udělali výlet právě na doporučení ze zmíněného blogu. Kousek od centra města se tyčí kopec Boleslava III. Křivoústého, na kterém v roce 1911 vystavěli hezkou věž, ze které je vidět celé okolí a za pěkného počasí prý i Sněžka, ale nám poprchávalo. Odtud jsme pokračovali dál Borowym Jarem podél řeky Bobr, prošli pod starým železničním mostem, a asi po 3 kilometrech došli až k horskému hotýlku Perla západu, polsky Perla Zachodu, který byl postaven ještě před Druhou světovou válkou. Odtud se dá pokračovat do vesničky Siedlecin, kde najdete věž ze 14. století s freskami vyprávějícími pověst o Lancelotovi. Zpátky buď stejnou cestou, a nebo autobusem.

Odpoledne jsme se nemoudře vydali na obhlídku nákupního centra. Sice jsem slyšela, že Poláci v neděli nepracují, ale podle internetu mělo být nákupní centrum otevřené. Parkoviště bylo sice liduprázdné, ale centrum otevřené skutečně bylo. Vešli jsme dovnitř a nikde nikdo. Světla zhasnutá, obchody zavřené. Sem tam jsme někoho potkali. Buď si tam přišli jen tak posedět na barevné sedačky, zatímco děti si vedle hrály, nebo na jídlo. Pár restaurací fungovalo. Rodiče hodně zarazilo, že vstupy do supermarketu byly ohrazené jen nákupními košíky přivázanými k sobě. Dostat by se tam dalo bez problému. Velké dózy s bonbony a ořechy byly jen přikryté víky, kreré šlo bez námahy odklopit. Nepoflakovali se tam bezdomovci, neřádili tam náctiletí a opilci... Byl tam klid a všude pořádek. Tak by to u nás určitě nevypadalo. Uklizené a pěkné bylo vlastně i celé městečko. V centru a kolem většina domů krásně opravená, odpadky na zemi jsme skoro neviděli a počmárané zdi jen trochu v podchodu, domy některé sice oprýskané, ale jinak nedotčené.

Když už obchody otevřely, příjemně nás překvapilo, jak měli všude zboží pěkně naskládané, ani moc ani málo, aby to z regálů padalo. Lidé se v ničem nepřehrabovali a výběr byl opravdu veliký, jak regionální, tak zahraniční výrobky. V porovnání s našimi obchody, za velmi přátelské ceny.

Další výlet jsme si naplánovali do města Vratislav (Wroclaw), od našeho výchozího místa vzdálené jen 112 kilometrů. Na místě jsme neměli žádný určitý plán, jen se prostě toulat uličkami a nasávat místní atmosféru. Stihli jsme si projít jen část, hlavně cetra, protože město je to veliké, s 643 782 obyvateli. V Česku má za partnerské město Hradec Králové. Procházku po městě si mohou návštěvníci zpestřit honem na vratislavské trpaslíky, kterých je nejvíc v centru. Najdete je nejenom na zemi, ale také na schodech, na lavičce, na stožáru... musíte se dívat opravdu všude. Místní jim říkají Krasnale nebo Krasnoludki a první trpaslík se ve městě objevil v roce 2001, jednalo se připomínku hnutí Oranžová alternativa. Další trpaslíci přibývali postupně a dnes jich je prý až 250. My jich za těch pár hodin našli asi jen dvacet. K dispozici jsou ale i speciální mapy, podle kterých je můžete hledat a projdete si tak i většinu známých a zajímavých míst. Vratislav opět čistá bez odpadků a čmáranců, bezdomovce jsme viděli pod mostem jednoho, zahrady a parky krásně opečovávané, nové stavby zajímavě doplňovaly původní zástavbu, lidé nikam nepospíchali, netlačili se, nepokřikovali po sobě. Za těch pár hodin samozřejmě člověk tolik nepozná, ale nám se tam líbilo moc. Jedno z mála měst, kde bychom si dokázali představit bydlet.

Jinak v okolí Jelení Hory najdete přes 30 zrenovovaných zámků a paláců, oblasti se proto říká také “údolí paláců”. Samozřejmě nejde nezmínit zříceninu hradu Chojnik. Blogerka Kami jako své oblíbené uvedla palác Lomnica a Wojanów nebo zámek Karpniki, kde se dá i ubytovat. Rozhodně se nepletla, moc krásné a stojí za návštěvu! Takže k objevování je toho spouta i pár kilometrů za městem.

Protože nám moc nepřálo počasí, stihli jsme tak už jen výlet do městečka Karpacz na polské straně Krkonoš. Tam nás nalákal hlavně dřevěný Kostel Wang, který tam byl v polovině 19. století přestěhován z Norska na přání hraběnky Friederiky von Redern z Bukovce. Kousek od kostela už leží jeden ze vstupů do polského Krkonošského národního parku. Celodenní vstupné pro jednoho vychází na 8 zlotých, něco málo přes 40 Kč. Střídavě pěkně pršelo, takže výhledů jsme si moc neužili, ale i tak to byl moc pěkný výlet. V horské chatě Strzecha Akademicka jsme se před sestupem zahřáli a pochutnali si na místním guláši a výborných pirozích plněných brambory a tvarohem.

Neměli jsme ani moc času, ani pěkné počasí, ale i tak na nás Polsko udělalo moc dobrý dojem. Při nejbližší příležitosti se tam určitě vrátíme a budeme pokračovat v objevování.

Jaká místa v Polsku máte rádi? Budeme moc rádi za tipy na další výlety!

Autor: Kateřina Krumpálová | pondělí 3.10.2022 16:04 | karma článku: 22.81 | přečteno: 781x

Další články blogera

Kateřina Krumpálová

Protivládní protesty v Číně - právě teď!

Ve čtvrtek ve městě Urumuqi uhořelo 10 lidí. To bylo poslední kapkou, kterou čínský pohár trpělivosti přetekl. Lidé vycházejí do ulic a požadují odstoupení vlády i prezidenta.

26.11.2022 v 22:06 | Karma článku: 25.50 | Přečteno: 621 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Projížďka čínským fárem značky Hongqi

Auta značky Hongqi brázdí silnice od roku 1958 a přezdívá se jim Rolls Royce Číny. Jezdí jím zahraniční návštěvy, politici a hlavně čínský prezident Xi. V Evropě jich moc nenajdete, my měli tu možnost projet se jím v Abú Dhabí.

25.11.2022 v 15:55 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 294 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Soutěže - jak moc jsou důležité?

S manželem jsme oba velice soutěživí. On zápasí profesionálně, já amatérsky. Prošli jsme si během těch let velkým vývojem, ale to zásadní se nezměnilo. Rozhodně se nechodíme zúčastnit. Jak vnímáme soutěže?

24.11.2022 v 18:11 | Karma článku: 15.01 | Přečteno: 256 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Návrat do českého prostředí - už je to rok!

Po dlouhých 10 letech v Číně jsme se loni přestěhovali zpět do ČR a manželovi se u nás moc líbí. Ze začátku to byl tak trochu šok pro nás oba a i já jsem si musela na některé věci zvykat. Co je třeba v obou zemích trochu jinak?

21.11.2022 v 17:42 | Karma článku: 37.36 | Přečteno: 3415 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ladislav Větvička

Jak sem na Kavkaze organyzoval druhu frontu

Ozvalo se zvoněni wocapu, což je super věc, bo se možete volat s lidma z druheho konca světa, vidět na jejich pysky a je to zadarmo. Teda uplně ne, stoji to stokorunu měsičně, když mate tu ukrajinsku kartu.

1.12.2022 v 18:18 | Karma článku: 31.74 | Přečteno: 716 |

Stanislava Boudová

Překvapil mne sníh! Zachránila to dřevěná obracečka!

Jsem asi lajdák. Napadl první sníh a namrzal. Auto jsem sice pravidelně ometala, ale ráno byl mráz všude! A škrabka zůstala v autě! Ještě že jsem zdatná kuchařinka! Jinak bych neodjela!

30.11.2022 v 16:55 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 1690 | Diskuse

Tomáš Flaška

Vysokorychlostní vlak TGV - zážitek na život

Smířil jsem se s tím, že vysokorychlostních tratí u nás se již nedožiji. Tím nemyslím rychlé vlaky jezdící 250 km/h, ale minimum je pro mě 300 km/h. Tak jsem s tím musel něco udělat.

26.11.2022 v 9:47 | Karma článku: 39.70 | Přečteno: 4130 | Diskuse

Jaroslav Babel

Podzimní miniatura (5.)

Ačkoliv moje cestovatelské deníky už drahnou dobu překračují rámec ryze letního vyprávění, letošní rok je v tomhle ohledu přece jen trochu výjimečný. Plánované to nebylo, ale to už tak bývá. Tak letos popáté - a určitě naposledy.

22.11.2022 v 22:11 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 264 | Diskuse

Josef Kutil

Dopravní stavby – metro I.D – práce před zahájením stavby (II)

Pracemi před zahájením stavby metra I.D jsem se zabýval již v minulém blogu. Byly to hlavně pasportizace a příprava monitoringu. Dnes bych se chtěl zaměřit na stavbu.

22.11.2022 v 11:25 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 114 | Diskuse
Počet článků 195 Celková karma 21.41 Průměrná čtenost 1451

V Číně žiji a pracuji již devátým rokem, ale tato země mě nepřestává překvapovat. Postupně se s vámi podělím o zážitky a poznatky ze všedního života, sportu, vzdělávacího systému a ze společnosti.

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Žena už nemohla vystát obří ňadra, rozhodla se pro operativní zmenšení

Kylie Perkinsová, čtyřiadvacetiletá dvojnásobná matka z Aljašky, podstoupila zmenšení poprsí, aby se zbavila...

Otec zavelel, šetříme! Rodina vypnula elektřinu a topí jednou týdně

Zvyšování cen energií nutí lidi k nečekaným rozhodnutím. Jedna rodina z Londýna se rozhodla vrátit do minulosti. Šetří,...

Žena je pro mnohé příliš sexy, bývalí učitelé její odhalování nechápou

Říká si Ona Artist a na internetu pravidelně zveřejňuje sexy snímky. Pro mnohé už je to přehnané a především její...