Hierarchie v čínské společnosti - jak to bylo u nás
Podle těch rolí je je v dané situaci oslovován (synu, tati, učiteli, starší bratře, manželi, pane výkonný zástupce atd.) a často sám mluví o sobě ve třetí osobě: “Ukaž, maminka ti s tím pomůže.” Vlastní jména se neužívají tak často jako u nás. Mají také zvláštní slova pro babičku z tátovy (?? nainai) a z mámy strany (?? waipó), strejdové mají své pořadí v závislosti na věku. Vztahy všech zúčastněných musí být všem jasné. Nejinak je to také v komunitě čínských bojových umění. Tyto skupiny bývají hodně tradiční, už ze své podstaty vlastně musejí být. Takže tam se tohle všechno často uplatňuje daleko přísněji.
V čele školy nebo skupiny (ne každý si otevře svou školu) stojí Mistr - zakladatel daného stylu či jeho přímý pokračovatel. Ten má svého Mistra (?? shigong) a skupinu, ve které se učil. V té své je ale největším šéfem. Číňané danou osobu titulují ?? shifu, přičemž ? (shi) znamená učitel a ? (fu) nese význam otce. V japonských bojových umění užívají slova Sensei. V dnešní době se mnozí studenti věnují hned několika stylům zároveň, zmiňují tak často mistrů více. Niméně, opravdový Mistr-otec bývá jen jeden. V Číně zaslechnete, že třeba i řidičům taxíku se říká shifu, jde však o jiné slovo, a to ?? shifu.
Mistr má k ruce své nejstarší studenty, kteří ho v jeho nepřítomnosti ve všem zastupují. Pokud mluví nebo něco vyřizují, nevystupují za sebe, ale za Mistra a nebo za danou školu. Svou vlastní, nezávislejší identitu, získávají až časem. Studentům, kteří se začali u Mistra učit dříve než vy, říkáte ?? shixiong (starší bratr) a ?? shijiě (starší sestra). Ty, kteří začali až po vás, potom budete oslovovat ?? shidi (mladší bratr) a ?? shimei (mladší sestra). U nás ve škole užíváme těchto titulů směrem nahoru, směrem dolů se spíš oslovujeme jmény. Moc se nenosí, abychom ostatním ukazovali, že jsou pod námi. Navíc, ne vždy jde o věk nebo dobu strávenou s Mistrem. Je trochu zvláštní oslovovat padesátiletého pána “mladší bratře”, když vám je třeba dvacet. Tohle jsou takové základy, každá škola má dál svoje zvyklosti a vnitřní tradice. Jinak to funguje ve školách na severu a na jihu Číny, některé školy si i vytvořily svůj vlastní systém páskování. Nejde však o nic oficiálního jako například v japonském judu. U nás se říká, že pásek máte na to, aby vám držel kalhoty. Teď, když míváme kalhoty v pase na gumičku nebo na tkaničku, tak pásky a šerpy postrádají smysl ještě víc. Maximálně když skáčete hvězdy a přemety, aby se vám rozevlátý kabátek nezamotal kolem hlavy a neodhalili jste příliš nahé kůže.
Život v naší škole byl hodně uvolněný, Mistr si na žádné ceremonie moc nepotrpěl. Když nás přijímal za své studenty (ceremoniálu se říká ?? baishi - doslova “uklonit se či vyjádřit respekt učiteli”), prostě všechny pozval na večeři a pronesl krátký proslov. Přijímaní studenti před Mistra na chvíli poklekli, připili si s ním čajem, přitom ho oficiálně poprvé oslovili “Mistře”. I když tak jsme mu říkali už dlouhou dobu. Všechno to bylo spíš pro formu, Mistr nás za své studenty považoval už dávno a jeho chování k nám se nijak nezměnilo. Jeho přístup vyplýval jak z jeho zkušeností, současného postavení i finančního zázemí. Za svůj život potkal mnoho slavných i neznámých mistrů, představitelů vlády, cizinců, sám sehrával různé role. A to i ty filmové. :-) Sám nám říkal, že v čínských bojových uměních narazíte na spoustu podvodníků. Čím méně toho člověk umí, tím tradičnější se snaží být. Tím víc ceremonií vyžaduje, aby zakryl nedostatek svých znalostí. Oblbují tím cizince, kteří je slepě následují, viděli to tak přeci v čínských kungfu filmech. Vymývají mozky ale i svým čínským studentům. V tomhle na národnosti a kulturním prostředí, ve kterém vyrůstali, vůbec nezáleží.
V kontrastu k tomu bylo studium na sportovní univerzitě svázané pravidly daleko více. Můj obor Tradiční čínské sporty, spadal pod katedru čínských bojových umění. Měli jsme svou samostatnou malou budovu, kde po chodbách visely podobizny velkých mistrů, současných učitelů, výčty jejich úspěchů, publikací… Ve vitrínách se leskly medaile, poháry, paměťní plaketky. Někteří učitelé chodili v tradičních čínských oděvech, většina ale nosila klasické tmavé kalhoty a tričko nebo polokošili. Jeden chodil zásadně v červené sportovní šusťákové soupravě a s píšťalkou kolem krku. Na začátku a na konci hodiny nebo tréninku jsme se zdravili ve stoje tradičním čínským pozdravem ??? baoquán li - pravá ruka v pěst, levá dlaň, obě ruce spojené před hrudníkem v kruh (často uvidíte například ve starších čínských filmech). Učitel začal “Studenti, dobrý den,” a my odpověděli: “Učiteli, dobrý den!” Čekali jsme, až se usadil učitel, poté jsme usedli do lavic i my. Ve studijních skupinkách u vedoucího vaší práce to fungovalo klasicky a někteří starší studenti svého učitele oslovovali také shifu (??) - byli u něho v učení, následovali v jeho stopách, stavěli na jeho výzkumu a dál ho prohlubovali. Učitel-otec se o ně staral i v osobním životě, dohazoval jim studijní i pracovní příležitosti, otevíral jim důležité dveře a dovoloval jim vyhřívat se ve svém věhlasu. Na oplátku ho museli studenti poslouchat na slovo, zkoumat a dělat, co a jak si učitel-otec přál, se vším mu pomáhat (vyzvedávat mu děti ze školy, nakupovat, dělat rezervace letenek, plánovat itinerář cesty, zařizovat věci na úřadech a podobně). Mnozí učitelé svých studentů značně zneužívali. U nás nebývalo vyjímkou, že učitel v pátek večer svolal své studenty, zadal jim sepsat nějakou studii, která má být hotová do nedělního večera, protože v pondělí ráno se musí odeslat, aby se to stačilo publikovat. Učitel se uvedl jako autor, jména pár starších studentů pod ním a zbytek přišel o celý víkend prostě pro dobro své skupiny. S několika spolužáky se mi povedlo navázat bližší kamarádské vztahy - většinou s těmi, kteří si zvládli udržet vlastní rozum a na celou věc se dívali hodně racionálně. Občas se mi postěžovali, co všechno musí dělat a dozvěděla jsem se od nich i spoustu čínských drbů. Řekli mi ale, že když tuhle otročinu vydrží ty dva tři roky, buď jim učitel sám pomůže na dobré místo nebo prostě své postavení vystaví na učitelově jméně a budou mít o budoucnost postaráno. A za to to rozhodně stojí!
Kateřina Krumpálová
Nápadník z ropné plošiny
Emaily s podivnými odkazy, falešné účty, které vám vysají bankovní kartu při nakupování zboží z bazaru, na to jsem zvyklá. Nečekala jsem ale, že mě podvodník potká i jinde...
Kateřina Krumpálová
Mistrovi se "ne" neříká - aneb jak jsem držela půst v čínských horách
S naším Mistrem Xu jsme se nikdy nenudili. Jednou mě naverboval do pětidenního detoxu v čínských horách...
Kateřina Krumpálová
Jak Číňané vnímají trendy oslavující těla všech velikostí a tvarů?
Západ se snaží oslavovat těla všech velikostí, tvarů, barech...často ne příliš úspěšně. Jak tyto trendy vnímají Číňané?
Kateřina Krumpálová
Telefonát s Taiwanem
Už začátkem nového roku, před oficiálním nástupem nového prezidenta do funkce, máme hned o čem mluvit. Co může přinést jeden telefonát s Taiwanem?
Kateřina Krumpálová
Bez filtru ani fotku!
Kruhy pod očima, vrásky, málo vlasů, tloušťka... pro zkrášlovací aplikace není nic problém. Moje čínské kamarádky se bez nejrůznějších filtrů odmítaly fotit a nad následnou úpravou kolikrát strávily i několik hodin.
Kateřina Krumpálová
Strasti v Číně: tlustá moc i málo
V Číně, zejména na jihu, bývá velký problém sehnat oblečení ve větších velikostech, než je M. Přitom M je spíš naším S. Kalhoty jsem si v Šanghaji většinou neměla šanci pořídit. Kult štíhlosti frčí všude.
Kateřina Krumpálová
Jak moc je anketa Sportovec roku opravdu objektivní?
Letošní výsledky ankety Sportovce roku už jsme měli možnost si prostudovat, v mnoha komunitách určitě vyvolaly vášnivé diskuze, a ani v MMA tomu není jinak.
Kateřina Krumpálová
Jak se teď mají lidé v Číně?
Začátkem prosince se najednou začalo rozvolňovat a covid se chová více než vzorně. Už není vůbec tak nebezpečný, jak se tvrdilo - něco jako obyčejná chřipka. Přesně podle rozhodnutí vlády. Obyčejní lidé to ale vidí trochu jinak.
Kateřina Krumpálová
Protivládní protesty v Číně - právě teď!
Ve čtvrtek ve městě Urumuqi uhořelo 10 lidí. To bylo poslední kapkou, kterou čínský pohár trpělivosti přetekl. Lidé vycházejí do ulic a požadují odstoupení vlády i prezidenta.
Kateřina Krumpálová
Projížďka čínským fárem značky Hongqi
Auta značky Hongqi brázdí silnice od roku 1958 a přezdívá se jim Rolls Royce Číny. Jezdí jím zahraniční návštěvy, politici a hlavně čínský prezident Xi. V Evropě jich moc nenajdete, my měli tu možnost projet se jím v Abú Dhabí.
Kateřina Krumpálová
Soutěže - jak moc jsou důležité?
S manželem jsme oba velice soutěživí. On zápasí profesionálně, já amatérsky. Prošli jsme si během těch let velkým vývojem, ale to zásadní se nezměnilo. Rozhodně se nechodíme zúčastnit. Jak vnímáme soutěže?
Kateřina Krumpálová
Návrat do českého prostředí - už je to rok!
Po dlouhých 10 letech v Číně jsme se loni přestěhovali zpět do ČR a manželovi se u nás moc líbí. Ze začátku to byl tak trochu šok pro nás oba a i já jsem si musela na některé věci zvykat. Co je třeba v obou zemích trochu jinak?
Kateřina Krumpálová
Jak vypadaly tréninky bojových umění na univerzitě v Číně
Během prvního roku na Šanghajské sportovní univerzitě jsem studovala čínštinu a reálie, k tomu jsem mohla zdarma na jeden ze sportů, pokud mě tedy trenér přijme.
Kateřina Krumpálová
Poslední rozloučení s mým čínským mistrem
Mistr málokdy vydržel na jednom místě. Měl mnoho velikých plánů, létal po světě a za jeden den stihl neskutečné množství věcí. Jeho náhlý odchod všechny hodně překvapil a bohužel pro nás znamenal konec jedné velké éry.
Kateřina Krumpálová
Slavné čínské politické duo a cenzura
Číňané, podobně jako my, mají ve zvyku si v obtížných životních situacích pomáhat humorem, často také metaforami. Někteří se vládě vysmívali i na Twitteru a ač anonymně, musí za to pykat.
Kateřina Krumpálová
Hlavně nezemřít na covid
Čína se snaží uchránit své obyvatelstvo od covidu, jak se dá. Lidé ze zoufalství skáčou z oken, umírají kvůli nedostatku léků, nejsou léčeni včas. I to se teď děje v Číně.
Kateřina Krumpálová
Kde obyčejní lidé nic neznamenají
Čína má nového císaře, kam svou zemi povede teď nedokáže říct nikdo. Nulová tolerance covidu zemi a její obyvatele hodně změnila. Nebo spíš ukázala jejich pravou tvář.
Kateřina Krumpálová
Na skok na ostrově Yas
Jsme tady z větší části pracovně, a tak si zdejší zábavní parky bohužel neužijeme, i tak jsme aspoň něco málo prozkoumali. Každý den se objeví něco, nad čím kroutíme hlavami.
Kateřina Krumpálová
Náš zápasový týden - jak vypadá fight week v MMA
Blížíme se ke konci zápasového týdne. Teď už nás čeká jen vážení, zápas proběhne v neděli. Jak probíhaly přípravy a jak vypadal poslední týden?
Kateřina Krumpálová
Císař Xi Jin Ping
Většina Číňanů očekává, že prezident Xi zůstane u moci i na třetí funkční období. Zvolen bude samozřejmě jednomyslně. Co dál si ale obyčejní lidé myslí?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 203
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1517x