Organizace MMA v Číně

Čínští promotéři jsou známí hlavně v Asii, zemích bývalého sovětského svazu, Austrálii a některé na Blízkém Východě. Zápasil zde dokonce i současný šampion UFC Israel Adesanya. Trochu vám je přiblížím.

I přes všechny problémy v minulosti a současnosti, jasnou jedničkou je na čínském trhu organizace Wu Linfeng založená v roce 2004 se sídlem v provincii Henan. Odtud prý mimo jiné vzešla všechna čínská bojová umění (tedy podle Číňanů všechna bojová umění světa :-) ). V této organizaci zápasil i velký Yi Long. Dvakrát si pod hlavičkou WLF zazápasil také s thajskou hvězdou Buakawem (1-1). Rozhodčí odvedli příšernou práci a i samotní Číňané byli většinou na straně Thajce. I když ten tenkrát už také vypadal spíše za zenitem. Z plánovaného zakončení jejich trilogie v roce 2019 nakonec sešlo. Prý kvůli Yi Longovo zranění, poté kvůli pevnému přátelství mezi oběma borci. Pro nás asi zajímavější je, že zde zápasil také UFC šampion střední váhy, Israel Adesanya. WLF byla jediná organizace, která po odeznění toho nejhoršího kolem covidu začala se zápasy - šlo o týmové turnamenty. Lukáš v různých sériích WLF zápasil několikrát, naposledy loni v prosinci. Všichni borci žijí ve vybraném hotelu, kde mají zabezpečenou i stravu. Měli mít přístup i k sauně a do posilovny, ale z toho většinou vždycky sešlo, takže když jsme byli ještě sami, na poslední shazování váhy jsme se spoléhali na běhání ve spoustě vrstvách a na vanu. Teď už se všemi zápasníky UFC PI jezdí celý tým a mají daný proces vymakaný. Zákulisí soutěže je hodně jednoduché. Dvě místnosti - jedna pro červený roh, druhá pro modrý. Kromě spousty židlí tam nic není. Uprostřed pak spojené podložky na taekwondo - tedy úzké a nepříliš měkké, jedna větší televize, na které jsou vidět právě probíhající zápasy. V zimě je nejhorší, že tam není žádné topení ani klimatizace. Sportovní hala potom už vypadá moc pěkně - osvětlení, ozvučení, všechno super. V době předkoronové byla ale většina obecenstva pozvána, aby to vypadalo před kamerou zaplněné, dostávali lístky zadarmo - tedy kromě opravdu velkých akcí. 

Celý formát je pro západního diváka celkem zvláštní. Spousta proslovů na začátku, čínská hymna, společné nástupy všech bojovníků, ringová děvčata v kraťasech nebo sukních, ceny předávají zástupci místní vlády a dalších vládních sdružení… Tím, že se soutěž koná v hodně tradiční provincii, místní nařízení jsou také docela přísná, a tak není možné zápasy sledovat naživo. Většinou musíme čekat i několik týdnů, než to celé sestřihají a připraví, aby to mohli pustit na obrazovky. Proč? Aby náhodou diváci neviděli příliš krve, brutální zákroky nebo různá pochybení - takové záběry se odstřihnou. Zápasníci musí zakrýt také všechna tetování. Vzhledem k tomu, že Lukáš má potetovaná celá záda, zápasí v tričku. S tím souvisí i to, že se zápasy ukončují většinou hodně rychle. Stačí udržet soupeře na zemi a chvíli do něj bušit a rozhodčí zápas ukončuje na TKO. Člověk si tedy hodně rozmyslí, jestli bude ležet na zemi nebo se bude snažit postavit za každou cenu. Může se totiž stát, že vám nic moc není, ale stejně se zápas zastaví a vy jste prohráli. Ať už je to jak chce, je to stále nejvyšší soutěž v Číně, kam směřují ti nejlepší a je tu i spousta cizinců, kteří buď žijí v Číně nebo v zemích kolem. V této organizaci dostávají začínající zápasníci několik tisíc yuanů za zápas v závislosti na jejich předešlých výsledcích a na atraktivitě. Lukáš za svůj vůbec první zápas dostal 8000 RMB (asi 26 688 Kč).

V roce 2009 vznikla organizace Legend FC, původně sídlící v Hongkongu. V roce 2012 dokonce podepsali smlouvu s ESPN, kteří měli vysílat zápasy v regionu (Asie, Oceánie, Evropa, Střední Východ a Afrika). Měli tedy velmi dobře našlápnuto. O dva roky později společnost koupili Číňané a začali udávat jiný směr - čistě čínský. Na druhou stranu, v roce 2019 se Legend FC spojili s americkou managerskou společností Paradigm Sports, která se stará například o Conora McGregora, Jiřího Procházku a další hvězdy. Z této organizace vzešel třeba Li Jingliang, v současné době 12. v žebříčku welterové váhy v UFC. Poslední galavečer se konal v září 2019. Společnost bohužel padla za oběť pandemii.

V roce 2010 přišli Jihokorejci s organizací Road FC. V této organizaci Lukáš nastoupil do klece vůbec poprvé - v Jižní Koreji nastupoval proti domácímu a prohrál na body. V roce 2020 uspořádali několik zápasů, ale žádný v Číně. Singapurská Rebel FC byla založena v roce 2013 a do roku 2019 pořádala galavečery jak doma, tak ve velkých čínských městech. Zápasili zejména Asiaté, ale objevovali se také například borci z Brazílie, Austrálie, Ukrajiny, Ruska, USA dalších. V roce 2018 jsme byli pozváni na jejich akci v Šanghaji a musím říct, že to měli zábavnější a barvitější než třeba WLF. Snažili se bavit západním stylem, ale byly okamžiky, kdy to vypadalo příliš uměle.

Mezi známější patří také Kunlun Fight, založený v roce 2014 v Pekingu. Zajímavé je, že jejich první akce se pořádala v Thajsku. Smlouvu s nimi podepsal i slavný Buakaw. Nejprve na 6 zápasů, ale vydržel tam déle. Pod jejich hlavičkou zápasil také Černý drak Adesanya, který v semifinále proti Simonovi Marcusovi prohrál na body. Sérii zápasů přerušila pandemie a zatím se neví, jestli to organizace přežila. Vzhledem k nečinosti spíše ne.

Dál je tu třeba Chinese Kungfu Championships, kteří začali s činností také někdy v roce 2014 a zastavila je také pandemie. Lukáš v této organizaci získal pás šampiona v lehké váze. Závěrečný formát byl trochu zvláštní - ve třech dnech nastupoval proti třem protivníkům. Bylo to hodně náročné, ale na druhou stranu tak měl tři v jednom a vydělal si dobré peníze. Akce se konala v provincii Yunnan, kde jsme bydleli v krásném nově postaveném hotelu s venkovním spa, do kterého jsme měli přístup zdarma. Zatím nejlepší zápasnický hotel, ve kterém jsme v Číně bydleli. Následně ho pozvali na jejich mezinárodní verzi, International Chinese Kungfu Championships, která se koná jednou ročně v Macau. Lukáš tam nastupoval proti Kazachovi a získal i ICKF pás lehké váhy.

Organizací ve velké Číně působí (po určitou dobu) spousta, například Chin Woo Men, Fightspirit Championship, Fighting China a další místní organizace, ale většina z nich zaniká tak rychle, jak se objevují. V době kolem pandemie se objevila nová organizace JCK - Jue Cheng King, která pořádá své akce buď v provincii Hebei a nebo na ostrově Hainan. Vzhledem k tomu, jak černé praktiky užívají různí asijští promotéři, a to i ti nejslavnější (počítaje i ONE FC), tak většina lidí měla JCK jen za další podvodnou organizaci, která brzy zanikne. Když Lukášovi nabídli za výhru 7000 RMB a 3000 za prohru, tak to samozřejmě odmítl. O několik měsíců později se objevili zprávy, že šampion každé váhy na konci sezóny získá 1 000 000 RMB. No, nikdo nevěřil. Zápasníci ale potřebují zápasy, teď víc než kdykoliv předtím, a mnoha z nich si nevybírá kam a s kým se upisují. No a ukázajo se, že to nebyla kachna. Vítězové asi opravdu ty peníze dostali. Asi jsme si nechali utéct velkou šanci si vydělat. Na druhou stranu, v té době jsme pracovali s informacemi, které jsmě měli a na základě těch jsme se rozhodli správně. Pokud opravdu míříte vysoko, po určité době si nemůžete dovolit zápasit všude, s každým a za jakékoliv peníze - ubírá vám to na ceně a vážnosti. Mnoho z borců z UFC PI v posledních měsících přijímalo nejrůznější zápasy i za drobné, dokonce nastupovali i proti sobě. Původně je cílem UFC akademie protlačit co nejvíce svých borců do UFC, jsou tak víceméně jeden krok před vstupem do té nejslavnější klece na světě. Ti, co teď ale prohráli nižší zápasy, si tuhle příležitost nechali utéct dál a nebo si dveře zavřeli úplně. Pro pár tisíc. Dva z akademie už podepsali smlouvu na UFC Fight Night v Singapuru - Aoriqileng (Vnitřní Mongolsko) a slečna Liang Na - měli štěstí, že potřebovali někoho v jejich váze. Letošní rok má být pro asijské MMA veliký, tak uvidíme, co nás dál čeká. Zatím se mluví například o Dana White’s Contender Series v jejich šanghajské centrále a o návratu UFC do Šanghaje.

Jedním z důvodů, proč tolik organizací má problém udržet se při životě a zanikají je, že v Číně je oficiálně zakázáno sázení. Z lístků toho moc nevydělají - lidé moc nechodí, a tak spoustu lístků rozdají, teď diváci ani být nemůžou. Zápasy se dají často sledovat zdarma přes různé odkazy a nebo jsou v rámci měsíčního předplatného v různých aplikacích. My si třeba platíme přibližně 20 RMB měsíčně a sledujeme filmy, seriály i zápasy v přímém přenosu. Číňané si samozřejmě ve všem najdou nějaké ty kličky, takže sázíme i my. Netuším, jak to funguje například u nás, ale tady jsou ty programy nastavené tak, že to člověka od sázení kolikrát opravdu odrazuje. 

Lukáš měl kvůli pandemii a klubové politice loňský rok složitý a zápasil pouze jednou - koncem roku v organizaci Wu Linfeng. Za zápas měl slíbeno 15 000 RMB, šéf UFC akademie mu nakonec domluvil 17 000 RMB (56 711 Kč). Z toho jsme odvedli 10 % našemu čínskému klubu, zahraniční manažer si za lokální zápasy nic nebere. K tomu dává UFC akademie svým zápasníkům čtyřikrát do roka zápasnický bonus (pokud vyhrají) ve výši 2500 dolarů (53 795 Kč). Lednový zápas se dlouho odkládal, až z toho nakonec nic nebylo, a tak by měl zápasit po čínském novém roce, tedy v březnu. V současné době je na osmém místě ve své váze, protože předtím zápasil v jiných organizacích. Titul drží jeho týmový kolega, a tak se o něj utká pouze v případě, že kamarád pás ztratí a bude ho mít někdo mimo akademii. Většina v akademii je teď jen pár kroků od UFC, a tak není moudré zápasit mezi sebou a brát jakékoliv zápasy.