Let Šanghaj-Xi’an-Praha… konečně doma!

Do poslední chvíle jsem byla trochu nervózní, jestli se mi vůbec podaří odletět. Trápila jsem se ale zbytečně, na letišti všechno fungovalo dobře. Až tedy na náš prodloužený pobyt v letadle a návštěvu bílých skafandrů.

Cestou na letiště jsme nepotkali moc aut a ani letiště Pudong nebylo přeplněné lidmi. Všechno šlo velmi rychle a u každého vchodu nám měřili teplotu. Většinou létám s ruským Aeroflotem, protože v poměru cena-servis mi vycházejí velice dobře. Občas ale zkusím i jinou aerolinku, záleží na nabídce. Tentokrát po Vánocích nebyl moc výběr, tak jsme sáhli po China Eastern s “přímým letem” přes Xi’an. 

V letadle nám změřili teplotu a opět jsme vypisovali další čestné prohlášení o našem zdravotním stavu a o tom, jestli jsme v posledních dvou týdnech pobývali ve městě Wuhan či okolí. Už vidím, jak se někdo konečně dostal na letiště v Šanghaji směr pryč a určitě přizná, že byl ve Wuhanu a nebo že mu teče z nosu. Dvě řady přede mnou změřili jedné paní poprvé teplotu 37.8, podruhé 37.5. Asi vzhledem k tomu, že byla navlečená v zimní bundě a na hlavě čepici, dál to už neřešili. No, i tak jsem měla v plánu si při vystupování počkat, až se přesune dále k východu. Let trval něco přes dvě hodiny a vše šlo dobře až do přistání. To k nám do přední části letadla naběhly bílé skafandry a někoho vyšetřovali. Ze zadních řad jsme tam moc neviděli a letušky se snažily nám výhled co nejlépe zaterasit. Po půl hodině oznámili, že jsme v pořádku a můžeme zahájit hromadný výstup. Během kontroly mi změřili teplotu celkem dvakrát. Musela jsem si počkat hodinu a půl, než jsem se mohla přes mezinárodní terminál vrátit do stejného letadla, na stejné místo.

Paní s čepicí nechyběla, tak byla asi v pořádku. V 15:50 jsme už měli frčet po ranveji, ale letadlo se zatím ani nepohnulo. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost. Ani po půl hodině se nic nedělo, letušky začaly svižnou chůzí chodit sem a tam, lidé se nakláněli, aby něco zahlédli. Tak jsem se naklonila také. Samozřejmě. Nejméně tři bílé skafandry obklíčily jednu řadu sedadel u okénka v přední části letadla. Po chvíli se objevilo ještě několik žlutých. Po chvíli se z reproduktorů ozvalo, že stále čekáme na ukončení kontroly. Po hodině a půl skafandry někoho odvedly pryč a letuška nám přišla sdělit: “Máme prý dvě možnosti. Buď všichni vystoupíme z letadle a počkáme, až celé vydesinfikují a nebo se všichni přesunou do zadní části letadla a počkáme, až se vydesinfikuje přední část. Promyslete si to.” Většina byla pro, abyhom si počkali venku. Na to mám slečna řekla, že se tím odlet prodlouží přibližně o další dvě hodiny, protože se budeme muset vrátit do terminálu, vystát frontu, všechno zkontrolovat. Tak to určitě. Lidé se ptali, co doporučuje specialista. Prý obě možnosti jsou v pořádku. To už jsem se ozvala, že bych tedy zůstala v letadle. Spolucestující byli velice rozumní a spořádaní, žádná panika. Rozhodli jsme se zůstat v letadle. Zatáhly se závěsy a celá přední část s WC se vyčistila. Po chvíli bylo vše připraveno, toalety zůstaly ale zavřené. Kapitán ohlásil, že tedy letíme, nažhavil motory a za chvíli jsme byli ve vzduchu.

Celý měsíc jsem trnula, abych nenastydla, protože jinak bych mohla na cestu domů zapomenout. Pila jsem vyvařený zázvor, máčela si nohy v horké vodě, nosila hned několik vrstev oblečení, a samozřejmě roušku a moc jsem nevycházela. Očividně se ale najdou i tací, kterým je to jedno. Nadopují se prášky na sražení teploty a vyrazí na cestu. To se asi stalo v našem letadle, kdy prášky už přestaly působit. “Díky” takovým práškům se dostala před časem Číňanka do Francie a ještě se tím chlubila na internetu. Samozřejmě, že jí všichni zadupali do země. Někteří lidé se s teplotou dali úplně nesmyslně na útěk pryč z Wuhanu. Někdo vlakem, někdo vlastním autem. V zemi s tak důslednou kontrolou, kde jsou kamery doslova na každém rohu, je samozřejmě brzy chytli. Není přeci lepší nechat se zavčasu léčit? 

Šanghajské vysoké školy odsunuly začátek semestru na 23.2. s tím, že se prázdniny mohou ještě více prodloužit. Naše škola (soukromá - závislá na penězích od rodičů-zákazníků) se vyhýbá podání jasných informací, nejspíše doufají, že se zčista jasna všechno vyřeší a začneme, jak se předpokládalo, aby o nic nepřišli. Pokud se předpověď, že šíření viru dojde vrcholu v rozmezí dvou týdnů, vyplní, opravdu bychom měli začít 17.2. Jen doufám, že nebudeme dny volna napracovávat o víkendech. Tedy, nepřekvapilo by mě to.