Čtvrtek 20. února 2020, svátek má Oldřich
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 20. února 2020 Oldřich

Jak jsem jela slavit Nový čínský rok na vesnici

22. 01. 2020 10:40:18
Zrovna sedím se svou čínskou rodinou v autobuse směr Anhui a nejhorší, co nás letos potkalo je hustý déšť. Žádné kolony. Ve srovnání s mou první cestou naprostá pohádka.

V pátek 17. ledna jsme u nás na škole slavnostně zakončili zimní semestr a do lavic se vrátíme až 13. února, máme tak volno necelý měsíc! Pracující tolik volna nemají, svátky oficiálně začínají 24.1. a končí 30.1. 2020. Pro mnohé je to jediná příležitost dostat se zpět domů a navštívit rodinu, a tak si dny volna prodlouží. Někteří cestují jen do přilehlých provincií, někteří však stráví na cestě i dva dny. Téměř celý národ někam cestuje, pro nás je to nepředstavitelné.

V roce 2015 jsem měla poprvé odjet na svátky s přítelovou rodinou do jejich rodného města Xuan De v provincii Anhui, které leží necelých 40 km od známých Žlutých Hor. Když se tady muž rozhodne vzít přítelkyni s sebou domů, už je to na vážno. Říkala jsem si, že mám štěstí, že Lukasovo domovina není tak daleko, jen 4 až 5 hodin autem. Do hlavního města této provincie, Hefei, jezdi ze Šanghaje i rychlovlak. Poté je však potřeba přestoupit na jiný spoj a nakonec ještě autobusem. Proto jezdí celá široká rodina buď vlastním rezavým mikrobusem a nebo autobusem, který staví v jejich městečku hned pod domem. Poprvé jsme jeli všichni mikrobusem, který řídil strejda. Abychom se vyhnuli nejhorším zácpám na dálnici, vyrazili jsme ještě v noci kolem 2. hodiny, kdy bylo město naprosto prázdné.

Do auta pro sedm se nás nasoukalo 10, v kufru vyskládaná zavazadla až po střechu, a co se nevešlo, jsme vezli na klíně. Aspoň mi neměla kam padat hlava a dobře jsem se vyspala. Když se mamince vedle udělalo špatně, propukla hromadná panika, protože nikoho nenapadlo přibalit igelitový pytlík. Naštěstí jsme vyhrabali prázdný pytlík od brambůrek a jen o fous zabránili katastrofě. Po necelé půlhodince na dálnici jsme zjistili, že chytrý nápad vyrazit brzy mělo víc lidí. Přesněji, snad všichni z přilehlých oblastí. U nás doma jsem už nějaký čas v dopravních zácpách strávila, ale tohle se vůbec nedá srovnat. Několik hodin (!!!) jsme popojížděli na jedničku a nebo prostě stáli. Z dálnice se stala spíš promenáda, na které si lidé protahovali nohy, svačili, a vykonávali všechny ostatní potřeby! K odpočívadlu to bylo daleko, tak si prostě přidřepli a bylo to. Kilometry exkrementů a nekonečné haldy odpadků, to jsem v životě neviděla. Z plánovaných pěti hodin to bylo hodin dvanáct!

V roce 2013 jsem s bývalým přítelem jela slavit čínský nový rok do provincie Gansu, jedná se o jednu z nejchudších oblastí v Číně. Hlavní město Lanzhou je od Šanghaje po kolejích vzdáleno něco přes 2000 kilometrů a rychlovlakem celá cesta trvá minimálně 10 hodin. Na vlak se nám však nepodařilo koupit lístek, a tak zbýval autobus. Po 25 hodinách jsme dorazili do městečka Ping Liang, měla jsem problémy dopnout zip u bot, jak jsem měla nateklé nohy. Přítel tvrdil, že místo, odkud pochází, má kolem 40 000 obyvatel, myslela jsem si tak, že tady naše cesta končí. S kufry jsme však pokračovali na stanoviště mikrobusů, které rozvážely po přilehlých vesnicích. Vysadili nás na malé křižovatce uprostřed ničeho, a protože naše cesta dál už nebyla zpevněná, následovala půlhodinová procházka, během které jsme nesli kufry v ruce. Ještě že jsme sportovci. Asi myslel, že v celé oblasti dohromady žije 40 000 lidí, protože v naší vesničce stálo asi 20 domů a to bylo vše. Do nejbližší vesnice to bylo přes dva kopce. Přitelovi rodiče bydleli v malém hliněném stavení ve tvaru čtverce s nádvořím uprostřed, tedy klasický čínský půdorys. Voda se nosila ze společné studně za branou, ohřívala se na plotně a na záchod se chodilo do kadibudky. Spousta lidí ani tu neměla a chodila na pole, kde si každý vyhloubil svou jámu. Elektřinu jsme měli, ale žádné topení. Většinu času doma jsme tak trávili na posteli, která se vyhřívala malou pecí pod ní. Kvůli sněhové kalamitě z plánovaných dvou týdnů byly týdny tři, protože nejezdily ani vlaky ani autobusy. Tři týdny jsem se tedy myla u lavoru, někdy jsem se nemyla vůbec, byla strašná zima. Někdy jsem měla pocit, že uvnitř ještě víc než venku. Rozhodně to byl zážitek. Než napadl sníh, sousedi každé ráno vyháněli krávy a kozy na pastvu na trávu u řeky v údolí. Kopce byly spíš písčité, sem tam nějaký uschlý keř, sem tam tráva. Jednou mi to na procházce v kopcích uklouzlo a padala jsem dolů. Naštěstí jsem se zachytila trsu trávy, jinak bych se skutálela z pěkné výšky a přistála na kamenech dole. Na trávě jsem tam visela celkem dlouho. Stihla jsem z paniky přejít k rozjímání o svém dosavadním životě, až po rozhodnutí to risknout a přeskočit k dalšímu trsu trávy, po kterém bych mohla vylézt výš. No, nešlo to tak hladce jako ve filmu. Tráva se se mnou utrhla a sunula jsem se pískem níž a níž, až jsem se zastavila o kámen. Potom už se mi naštěstí podařilo vyškrábat se zpět nahoru a dojít celá špinavá a poškrábaná do vesnice, kde mě už všichni hledali.

Letos oslavy nového roku snad proběhnou klidně a bez velkých dobrodružství. Jak jsme přivítali Rok krysy přivítali v provincii Anhui vám povím zase příště.

Autor: Kateřina Krumpálová | středa 22.1.2020 10:40 | karma článku: 29.61 | přečteno: 1577x

Další články blogera

Kateřina Krumpálová

Jak se sportuje v Číně?

Myslela jsem, že mi přijde Čína tak sportovní zemí, protože studuji na sportovní univerzitě. Byla jsem se však podívat i za branami školy a v jiných provinciích. Od mé promoce také již uplynulo pár let, názor jsem ale nezměnila.

7.2.2020 v 23:48 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 755 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

V Číně u lékaře

Hned naproti hlavní bráně naší univerzity stojí obří nemocnice. Nikdo tak hlavní bránu nepoužívá, protože to prý přináší smůlu. Říkala jsem si, že je fajn mít nemocnici tak blízko. Tenkrát mě vůbec nenapadlo, jak často tam budu.

4.2.2020 v 16:16 | Karma článku: 40.59 | Přečteno: 9765 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Pár horších zážitků z Číny

Hned několik mých nejhorších zážitků z Číny je spojeno s místním velice svérázný přístupem k hygieně...

31.1.2020 v 18:27 | Karma článku: 44.28 | Přečteno: 15008 | Diskuse

Kateřina Krumpálová

Let Šanghaj-Xi’an-Praha… konečně doma!

Do poslední chvíle jsem byla trochu nervózní, jestli se mi vůbec podaří odletět. Trápila jsem se ale zbytečně, na letišti všechno fungovalo dobře. Až tedy na náš prodloužený pobyt v letadle a návštěvu bílých skafandrů.

30.1.2020 v 23:15 | Karma článku: 39.14 | Přečteno: 7339 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Žena ztratila v Portlandu prsten

Nový senzační článek s vášnivou diskusí. Odkaz na článek samozřejmě v blogu. Já bych se rád o trochu jiných aspektech: aspektech nikoli ztrát a nálezů, ale nálezců. Protože to je neméně zajímavé.

20.2.2020 v 19:08 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 204 | Diskuse

Lubor Dufek

Dr. Hnízdil - kritik nebo vlk?

Známý MUDr. Hnízdil rozšiřuje svou působnost i na politiku. M. Kadeřábková zveřejnila 2. 2. 2020 na Seznamu článek s názvem Psychopat ve vládě funguje jako vlk. Rozdělí stádo a pak ho zničí. Mám k článku připomínky.

20.2.2020 v 16:40 | Karma článku: 25.13 | Přečteno: 824 | Diskuse

František Skopal

Kontroverzní pohled na transplantace

Na vše kolem nás existují také jiné pohledy, než ty, co jsou běžně zažité. A protože nejsou zažité, vzbuzují často nevoli a odpor.

20.2.2020 v 15:53 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Marušku osahával autobusák

„Honzo, co se ti stalo, proč kulháš?“ Uvítala mě Maruška zvídavou otázkou, jakmile jsem se dopajdal k našemu kavárenskému stolku, u kterého na mě už čekala.

20.2.2020 v 14:33 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 612 | Diskuse

Jana Majová

Maceší blog - neviditelné dospělé dítě

1. lednem začal neuvěřitelný devátý rok, kdy se točíme v mixéru naprosto nevyzpytatelného opatrovnického systému. Mám intenzivní pocit, že není úniku. A spoustu různorodých zkušeností.

20.2.2020 v 13:15 | Karma článku: 16.56 | Přečteno: 371 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 33.87 Průměrná čtenost 5659

V Číně žiji a pracuji již devátým rokem, ale tato země mě nepřestává překvapovat. Postupně se s vámi podělím o zážitky a poznatky ze všedního života, sportu, vzdělávacího systému a ze společnosti.

První slečna Kateřina Zemanová přiznala po letech účast na pornovečírku

Kateřina Zemanová (26) přiznala v rozhovoru pro časopis Téma svou účast na pornovečírku. Ten se konal před sedmi lety,...

Prodáváte rasistické zákusky, tvrdí zákazníci. Tradiční, brání se výrobce

Čokoládová pusinka, zákusek populární hlavně během německých únorových karnevalů, narazila na odpor kvůli svému...

Rád Lucince barvím vlásky a starám se o ni jako o své miminko, říká Matuš

Vztah Bohuše Matuše (46) a jeho partnerky, o třicet let mladší studentky Lucie (16) vzbuzuje v posledních dvou letech...

Sex máme se ženou několikrát denně, mobil do ložnice nesmí, říká Bieber

Justin Bieber (25) prozradil svůj recept na úspěšné manželství. Důležité prý je, najít k sobě toho pravého člověka....

Všichni jste krásní, říká modelka. Předávání cen moderovala zcela nahá

Modelka Ibi Støvingová (45), která moderuje dánskou verzi americké show Naked Attraction, vyvolala pozdvižení...