Zápasník před zápasem je trochu jako těhotná žena

On shazuje váhu před zápasem, já jsem v posledních měsících těhotenství. Do toho jsme spolu 24/7. Rozhodně to není jednoduché, občas se zavřeme do jiných místností, ale jinak to zvládáme dobře. :-) Jaké to je shazovat váhu?

Tím, že 12 let reprezentoval Šanghaj v judu, má se shazováním váhy bohaté zkušenosti. Hlavně tedy ví, jak se to dělat nemá. Chyběly jim tam odborné znalosti, a tak poslední dny prostě nejedli ani nepili a ještě odvodňovali, i když moc neměli co. Ztráceli svaly a stávali se z nich zombie. Hlavně holky to špatně snášely a měly často (nejen z toho) rozhozený celý cyklus a další zdravotní potíže. Poslední dny před odjezdem na závody jsem je vždycky viděla polehávat v posilovně oblečené buď do oblečení na spalování a nebo ještě v zimních bundách a čepicích. Hodinu na páse, převléct, lehnout si na zem, prospat se a pak zase. A takhle celý den. Nejedli, a tak do posilovny přišli ráno a odcházeli večer. Neskutečné mučení. Tenkrát jsem tomu nerozuměla, tak když mi Lukáš řekl, že poslední týden má trénink jen hodinu denně, vytáhla jsem ho na velkou procházku - konečně jsme měli trochu času. Pochopila jsem, až když mi v metru málem omdlel. Je s podivem, že na soutěžích vůbec dokáží odvádět takové výkony. Manžel tvrdí, že co se týče techniky, Čína je na tom velice dobře. Byl na tréninkovém kempu v Jižní Koreji a měl i příležitost trénovat s elitními Japonci. Jsou zvyklí pilovat každý pohyb až k dokonalosti. Problém je právě nedostatek odborných a praktických znalostí, co se týče shazování váhy, výživy, silově-kondičního tréninku, rehabilitace sportovců atd., proto na mezinárodním poli takové výsledky nemají. Člověk by si řekl, že tým, který sídlí přímo při Šanghajské sportovní univerzitě, bude mít všechny nejnovější trendy přímo pod nosem. No, opak je pravdou, ale to je na jiný článek. Potvrzuje to druhý šanghajský tým, který investoval velké prostředky do vybavení a hlavně zahraničních trenérů a už jim to začíná přinášet výsledky i ve světě.

Trochu víc jsem pochopila, když jsem začala shazovat na svoje zápasy - v čínském wrestlingu, MMA a brazilském jiu-jitsu. Protože Lukáš jindy neměl čas, poprvé jsme trénovali v létě během poledne, v tom největším horku. Kolikrát jsem měla černo před očima. Shazovat během vlhké šanghajské zimy bylo také těžké, protože trvalo dlouho, než se člověk zahřál, a to jsme mohli mít na sobě vrstev, kolik jsme chtěli. Zjistila jsem, že je pravda, že nejíst se ještě dá, ale nepít je opravdu hrozné. A ty nálady do toho. Pochybnosti. Nervozita. Zkoušky ve škole nebo potom práce, kde vás i normálně každý den aspoň jeden člověk vytočí… Nejvíc jsem za 5 týdnů shodila 10 kg, ale šlo to celkem dobře. Nejhorší bylo, když jsem sama brzy ráno šla běhat, pak si sedla v zimním oblečením do horké sprchy a potila se. Potom jsem jela hodinu metrem na vážení a odtamtud do práce. Než manžela přijali do akademie UFC, jeho shazování váhy před MMA zápasy jsme dělali spolu sami. Jeden rok jsme bydleli daleko od civilizace a neměli vanu, takže do sauny jsem ho vozila na skútru. Vevnitř to musel zvládnout sám, protože v Číně neexistují společné sauny. Vypotácel se ven, podpírala jsem ho, naložila na skútr a jeli jsme zase domů. Před svým druhým zápasem, na který odletěl do Jižní Koreje, uvěřil se shazováním trenérovi. Výsledek? Váhu málem nedal, musel se hodně držet, aby v odpočinku mezi koly nezvracel a byl celkově v tragické formě. 

Akademie UFC, která v Šanghaji otevřela v roce 2019, má všechno pod palcem. Problémy tam jsou, jak jsem zmiňovala minule (https://krumpalova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=778141), ale co se týče výživy, rehabilitace, posilování, kondice a výzkumu, je to opravdu špičková základna. Manžel byl hodně překvapený z posilování. Nebylo potřeba se každý den sedřít z kůže, kolikrát odcházel a měl pocit, že toho moc neodcvičil. Ale už po měsíci cítil na těle změny - byl daleko silnější, rychlejší, všechny testy mu vycházely lépe. S jejich silově-kondičním trenérem spolupracuje doteď. Šije mu tréninkové plány přesně na míru. Lukáš si většinou k tomu ještě ale přidává. Je prostě zvyklý na větší nálože. Říká, že v akademii je to až moc vědecké. :-) 

Co se týče shahování váhy, tvrdí, že nikdy to nebylo tak snadné jako teď. Po příjezdu do ČR si váhu držel na 75-76 kg a z toho začal shazovat do pérové váhy na 66 kg. Od nutričního specialisty z akademie má plán rozvržený na čtyři týdny, kdy každý týden shazuje od asi 0.5 do 1.5 kg. Nějvětším kouzlem pro něj je to, že do předposledního dne před vážením může ještě jíst! To předtím neznal. Poslední týden má jídelníček rozplánovaný na každý chod v závislosti na tom, jak mu to jde. Normálně by den před vážením už vůbec nejedl a nepil, ale váhu má dobrou, a tak si mohl dát ještě kousek masa. Zavodňování je v běžném životě dost nepraktické, protože každý den pil asi 7 litrů vody. Když jsme někam vyrazili, měl v batohu lahve s vodou, auto bylo plné lahví… A minimálně každou půl hodinu si potřeboval odskočit. Jenže ne vždy se hned dá najít vhodné místo. I když je pravda, že holky to mají v tomhle ohledu daleko složitější. Podařilo se nám půjčit si přenosnou saunu, tak i odvodňovací část bude komfortnější.

Je poznat, že je v dobré kondici, protože normálně nemělo smysl mu vysvětlovat něco složitějšího, na všechno zapomínal a tak dva týdny prostě nebyl použitelný. Teď je schopný normálního provozu a nevypadá ani jako vyschlá sušenka. Tím, že jsem v poslední fázi těhotenství, je to trochu nápor, protože jsme v mnoha ohledech na tom teď podobně. Máme zároveň i více společných témat. :-) Neustále řešíme, kam na WC. Občas se nám točí hlava, musíme se zvedat pomalu a moc toho nevydržíme. Říká mi, že by teď nebyl moc velký rozdíl, kdyby do klece nastoupil on nebo já. :-) Většina hovorů je o jídle. On básní o tom, co si všechno dá, až odváží. Já mám stále hlad a snědla bych všechno, co vidím. Pražské kopce nám teď dávají opravdu zabrat a i po rovině chodíme jako želvy. Naštveme se velmi rychle a pak to lítá. Auto tak řídím teď já, protože on na všechny ty zácpy, objížďky, uzavírky a nesmyslné semafory teď prostě nemá trpělivost. I já to často musím vydýchávat, ale přeci jen mám diplom na dechová cvičení a zachování klidu. :-) Úklid, úřady a všechny ostatní věci prostě odkládáme na čas po zápase, až bude klid.