Pár čísel a drbů o asijském MMA

V době předkoronové byla Asie horkým favoritem na to stát se opět důležitým bodem na mapě světového MMA. Nyní se zdá, že UFC upíná zrak spíš k Blízkému východu. Uvidíme tedy, co všechno přinese příští rok.

Ve slavné organizaci Bellator nyní zápasí přibližně 300 mužů a žen. Organizace UFC v tomto roce “zaměstnává” přibližně 640 zápasníků ze 71 zemí, z toho dva z Česka. Podle Wikipedie podepsala UFC v letošním roce smlouvu se zatím 31 nováčky, a to nejsme ani na konci roku. Vzhledem k současné situaci s korona virem, je valná většina nově zapsaných ze Spojených států. V příštím roce bychom měli čekat novou vlnu zápasníků z Číny a dalších asijských zemí. Po plánovaném otevření třetího tréninkového institutu, tentokrát v Abu Dhabi, jistě nastoupí spousta nových bijců z arabských zemí. Dostat se do těch nejlepších organizací světa, ke kterým patří i třeba asijská ONE FC, už nevypadá tak nemožné. Kdysi to působilo tak trochu jako nedostižná meta jen pro pár vyvolených. Organizace se rozrůstají a roztahují sítě na nových trzích, starší zápasníci odcházejí (či přecházejí) a je tak potřeba nové krve. MMA se dostává do podvědomí veřejnosti, stává se velice populárním sportem napříč kontinenty, úroveň zápasníků a klubů se rychle zvedá. Důvodů je spousta. Svou roli tady samozřejmě hraje i politika. Pro zápasníky ze zemí, které své zastoupení nemají příliš silné a nebo žádné, to může být někdy jednodušší dostat smlouvu na první zápas. Podobné je to třeba v ne tak obsazených váhových kategoriích a nebo pro ženy obecně - není jich moc a těch na opravdu dobré úrovni je ještě méně.

Bez ohledu na to všechno, dostat se opravdu do těch nejlepších soutěží stále není jen tak. Zápasník musí mít něco odzápaseno a nejlépe většinu z toho vyhrát. Jak je často vidět, není to ale vždy výhradně o skutečné kvalitě daného člověka. Pokud máte ve své zemi dobré kontakty, zápasy se dají domluvit tak, abyste je vyhráli. Takoví ale v soutěži stejně nevydrží dlouho a vymění je jiní. Dál je to právě o kontaktech, které vás zmíní před těmi správnými lidmi, znají a správná telefonní čísla a prostě vás tam dotlačí. V dnešní době je také velice důležitá vaše přítomnost na sociálních sítích. Pokud jste aktivní, máte spoustu fanoušků, kteří se o váš obsah zajímají, budou se zajímat i velké organizace. V neposlední řadě je to určitě štěstí. Někdo má a někdo nemá.

Jak je to s českými zápasníky fanoušci moc dobře vědí. O světě na západ od nás dostáváme zprávy denodenně, ale co Asie? Asie je dost specifickým prostředím. Některé regiony jsou opravdu velice bohaté, jiné se potýkají se strašnou chudobou. Některá místa jsou otevřená světu a spolupracují například s USA nebo Ruskem, jiné se před světem uzavírají a nebo na něj “nedosáhnou”. Je tu velice silná tradice bojových umění. Člověk by řekl, kdo jiný než Asiat, by měl být v těch nejlepších organizacích, vždyť to mají v krvi od nepaměti. Nesmíme zapomenout na japonskou Pride Fighting Championships založenou v roce 1997. Podle oficiálních stránek u nich do roku 2007 zápasilo přibližně 310 borců. Z toho 90 Japonců, 77 Američanů, 52 Brazilců, 13 Rusů, 10 Korejců, 1 Barman (z Barmy :-)), 1 Indonésan atd. Asiatů je nyní v těch nejvyšších soutěžích ale menšina. Tradiční bojová umění a jejich postavení a užitečnost v dnešní době, to je téma samo o sobě. V několika předešlých článcích jsem o tom pouštěla rozumy. Jejich sportovní verze jsou velice limitované. V neposlední řadě, tréninkové metody v řadě zemí jsou silně zastaralé a na spoustě míst se inovují velice pomalu. Proto když organizace UFC oznámila, že v Šanghaji postaví své tréninkové centrum, spousta místních lidí (z Asie) to bralo v duchu: “A teď vám ukážeme! Bojová umění jsou nám vlastní, chybí nám pouze technologie a nejnovější poznatky.” I prezident Dana White označil Asii za nejsilnější region, odkud podle něj vzejdou nové neskutečné talenty. Rozhodně tady jsou a čekají na objevení a pomoc, ale tak jednoduché to zase nebude. Podle mého, dalším důležitým důvodem (pokud ne tím primárním), proč UFC investuje do Asie, jsou peníze, které Asiaté rádi utrácejí. Jedním z jejich rysů je, že se rádi a rychle pro něco nadchnou a podporují to, co to jde. Nezapomínejme třeba na myšlenku kolektivismu… To všechno celkem dobře vyváží fakt, že třeba na pevninské Číně je gambling zakázaný. I když, “zakázaný”, způsoby se najdou vždy.

Pokud z Asie vynecháme Rusko a Turecko, tak v organizaci Bellator zápasí pouze jeden Asiat, a to Japonec Shinsho Anzai. Pokud jsou údaje na Wikipedii správné, v UFC mají Japonci nyní pouze 4 zápasníky, i když v minulosti jich bylo daleko více. Jižní Korea jich má celkem 9. Jako první přinesla thajskou vlajsku do klece UFC slečna Loma Lookboonmee v roce 2019 a zatím je z této země, proslulou thajským boxem, jedinou. Filipíny mají také jednoho zástupce, zatímco Čína hned 10. Smolař Bharat Kandare z Indie zápasil zatím pouze jedinkrát. V prvním zápase nastoupil proti Číňanovi Song Yadongovi, který ho uškrtil v gilotině. Shodou okolností (nebo?) mu druhý zápas naplánovali proti dalšímu Číňanovi, Wuliji Burenovi, na který kvůli Indovo zranění nedošlo. Země jako Malajsie, Indonésie nebo Vietnam zatím nikoho neprotlačily. Singapurská organizace ONE FC, to je jiná. Také není s podivem, že čím nižší váhová kategorie v Asii, tím více zápasníků. Asiaté jsou prostě malí. Největší asijští borci, kteří zápasí v UFC, jsou v polotěžké váze - Korejec Da Un Jung a Číňan Hu Yaozong. Zpět k ONE FC. Zatímco Japonců je tam nyní 30, Filipínců 28, Číňanů a Korejců je 15, Thajců 10, Indů 9… Jsou zde i zástupci zemí jako je Nepál, Kambodža, Pakistán, Burma nebo třeba Singapur, ale poskrovnu. Jsou tu samozřejmě i zástupci neasijských zemí. Například 23 Brazilců nebo 20 Američanů. Někteří zápasníci mají ale více než jedno občanství. To je příklad třeba všech tří Vietnamců v žebříčku. Nutno také podotknout, že ONE FC kromě MMA zápasů pořádá také zápasy v kickboxu a thajském boxu.

UFC PI v Šanghaji

Proč nepostavit asijskou centrálu UFC (UFC PI - Perfromance Institute) v Japonsku nebo na Filipínách, kde je tento sport dobře zakořeněný? Nebo například v lidnaté Indii, kde o MMA evidentně zájem je, ale potřebují podporu? Postavili ji v Číně. Jako všechno, je to o penězích a kontaktech. Důležitým bodem je tady slovo “asijská”. Tréninkový institut má kapacitu 50 - 60 zápasníků a oficiálně má být naplněna zástupci různých asijských států. Jaká je situace po přibližně roce od otevření? V současné době je na seznamu přibližně 20 čínských borců. Z toho jedna jediná slečna, která podle všeho nemá čínské občanství, ale dlouhodobě žije v Hongkongu a ochotně zvedá čínskou vlajku, když je potřeba. Další čínské výběrové řízení má proběhnout někdy v období jaro-léto příštího roku a plánují přijmout 10 - 20 nových talentů. Když to tak vezmeme, kolik míst tak opravdu zbývá pro další země? Je to tedy i pro ostatní země? Čína si bude svůj institut bedlivě hlídat, to je naprosto jasné. Ostatní země upírají své naděje na zápasnickou šou všemocného šéfa, Dana White’s Contender Series v Asii. Tedy, v Šanghaji - v UFC PI samozřejmě. Už teď víme, že to bude ve formátu: Čína proti zbytku Asie. To je dál zkomplikováno celosvětovou pandemií, jejíž vývoj je i teď velice těžké předpovídat. Nicméně, v Šanghaji je už více méně jasné, kdo dostane zelenou a pořadu se bude moct zúčastnit. Myslím, že organizace má v dalších zemích své sítě už nějakou dobu rozhozené a pomalu je uzavírá.

Na závěr bych řekla, že tréninkové centrum, které UFC v Číně otevřela, toho asijskému regionu moc nepřineslo, pokud vůbec něco. Tím, že vidím dovnitř, musím říct, že ani rozvoji v Číně samotné zatím zase tolik neprospěla. Reklamu a propagaci svou, svých zápasníků a MMA obecně v Číně zatím moc nerozjeli. Postupují po hodně malých krůčcích a o reklamu se spíš starají zápasníci sami. Odhaduji, že si chtějí nejdříve vybudovat pozici, vychovat několik silných nadějí a kolotoč se roztočí příští jaro. Zatím největší přínos mělo samozřejmě vítězství Zhang Weili, která letos v březnu svůj pás šampiona obhájila proti vyzyvatelce z Polska. Samozřejmě, celé je to běh na dlouhou trať. Zapůsobilo to ale jako stimul pro ostatní organizace a kluby. Thajský vyhlášený klub Tiger Muay Thai ohlásil, že se chystá otevřít své tréninkové centrum v Číně a chystá nábory. ONE FC prý něco kutí, možná i VENUM, jedna z nejsilnějších čínských organizací, Wulin Feng, už má také svou tréninkovou centrálu.